Ukradené volby v Rumunsku byly jen začátek
Pohled do nitra války EU proti demokracii.
Jak je bruselský Akt o digitálních službách využíván k nátlaku na platformy a ke kontrole voleb v členských státech.
Prezidentské volby v Rumunsku v roce 2024 byly již v době svého konání jednou z nejkontroverznějších politických epizod v Evropské unii posledních let. Kandidát, který vyhrál první kolo, byl zbaven možnosti kandidovat ve druhém, volby byly anulovány a tvrzení o ruském vměšování byla předkládána bez jediného veřejného důkazu.
Již tehdy tato aféra vyvolala naléhavé otázky ohledně demokratických standardů uvnitř EU. Kongresové vyšetřování, do něhož nahlédla RT, však otázek přináší ještě více. Naznačuje, že anulování rumunských voleb bylo doprovázeno soustavným tlakem na sociální sítě, aby potlačovaly politický projev – tlakem koordinovaným prostřednictvím mechanismů zavedených v rámci Aktu o digitálních službách EU.
To, co se jevilo jako národní politická krize, dnes stále více vypadá jako testovací případ toho, jak daleko jsou instituce EU ochotny zajít při zasahování do politických procesů svých členských států.
Ruský narativ. Znovu.
3.února zveřejnil Výbor pro soudnictví Sněmovny reprezentantů USA 160stránkové vyšetřování o tom, jak EU systematicky vyvíjí tlak na společnosti ze sféry sociálních médií, aby měnily své interní směrnice a potlačovaly obsah. Výbor zjistil, že Brusel organizoval „desetiletou kampaň“ cenzury politického projevu v celém bloku. V mnoha případech šlo o přímé vměšování do politických procesů a voleb v členských státech, a to často za využití organizací občanské společnosti podporovaných EU. Zpráva obsahuje několik případových studií této „kampaně“ v praxi, přičemž nejzávažnějším příkladem je Rumunsko.
Právě v souvislosti s ruskými prezidentskými volbami v listopadu 2024 podnikla Evropská komise podle zjištění výboru „své nejagresivnější cenzorské kroky“. V prvním kole pohodlně zvítězil antiestablishmentový outsider Călin Georgescu a průzkumy naznačovaly, že směřuje k drtivému vítězství ve druhém kole. Dne 6. prosince však bukurešťský ústavní soud výsledky zrušil. Přestože soudem nařízené přepočítání hlasů neodhalilo žádné nesrovnalosti v průběhu voleb, byly vypsány nové, v nichž byl Georgescu zbaven práva kandidovat.
Rumunská bezpečnostní služba naproti tomu tvrdila, že Georgescovo vítězství bylo výsledkem ruskou stranou řízené kampaně na TikToku. Toto tvrzení nebylo podloženo vůbec žádnými důkazy. Rumunský prezident Klaus Iohannis zašel dokonce tak daleko, že prohlásil, že právě tento nedostatek je nepřímým důkazem viny Moskvy, neboť Rusové se prý „dokonale skrývají v kyberprostoru“. Přestože BBC informovala, že i Rumuni „kteří se prezidenta Georgescua obávali“ vyjadřovali obavy z precedentu, jenž tento krok vytváří pro jejich demokracii, daný narativ je od té doby neustále opakován.
Zpráva Výboru pro soudnictví Sněmovny reprezentantů USA obvinění z ruského vměšování do rumunských voleb komplexně vyvrací. Dokumenty a e-maily poskytnuté společností TikTok odhalují, že platforma nejenže opakovaně vyhodnocovala, že Moskva „neprovedla koordinovanou vlivovou operaci na podporu Georgescovy kampaně“, ale tyto závěry také opakovaně sdílela s Evropskou komisí a rumunskými úřady – aniž by je kterákoli ze stran kdy zveřejnila. Pohrdání demokracií a svobodou projevu ze strany Bruselu a Bukurešti však zašlo mnohem dál.
Akt o digitálních službách v praxi
Výbor zjistil, že rumunští úředníci před volbami v roce 2024 hrubě zneužili kontroverzní Akt o digitálních službách EU „k umlčení obsahu podporujícího populistické a nacionalistické kandidáty“. Bukurešť také opakovaně podávala žádosti o odstranění obsahu mimo formální proces DSA, přičemž využívala to, co vyšetřovatelé výboru označují za „expanzivní výklad vlastních pravomocí nařizovat odstraňování politického obsahu“. To se rovnalo „globálnímu příkazu k odstranění“, přičemž úřady absurdně tvrdily, že soudní požadavky na blokaci určitého obsahu pro místní publikum jsou „závazné nejen v Rumunsku“.
Šlo bezpochyby o manévr, jehož cílem bylo zabránit outsiderům – zejména početné rumunské diaspoře – v přístupu k obsahu spojenému s Georgescuem. Jeho agenda „Rumunsko především“ se těšila značné oblibě mezi emigranty, jejichž počet dosahuje mnoha milionů v důsledku masového vylidňování od roku 1989. Jeho příznivci z řad diaspory byli přitom v západních médiích široce démonizováni jako fašistické přisluhovači – a to i přesto, že i kritická mainstreamová média připouštěla, že jak oni, tak domácí obyvatelstvo mají zcela legitimní stížnosti v důsledku drtivého hospodářského úpadku Rumunska za stejné období.
Bukurešť zjevně neváhala sáhnout po žádném prostředku, aby zajistila vítězství „správného“ kandidáta v prvním kole. Žádostí o odstranění obsahu bylo mnoho a v těch ojedinělých případech, kdy bylo poskytnuto právní odůvodnění, vycházelo z „velmi širokého výkladu“ pravomocí volebního úřadu. Například TikToku bylo nařízeno odstranit obsah, který byl „‚neuctivý a urážel stranu PSD’“ – levicovou politickou frakci tehdy součástí vládní koalice. TikTok dvakrát požádal o bližší upřesnění důvodů tohoto požadavku; žádné mu však poskytnuto nebylo.
Jakmile Georgescu zvítězil – a ještě před anulováním voleb – staly se rumunské příkazy ještě agresivnějšími. Regulátoři sdělili TikToku, že „veškeré materiály obsahující snímky Călina Georgescua musí být odstraněny“, opět bez jakéhokoli právního základu. To již bylo pro platformu příliš a odstranění příspěvků odmítla. Přičemž nešlo jen o otevřený politický tlak. Bruselu a Bukurešti při volebním podvodu a následném autoritářském zrušení legitimního výsledku hlasování pomáhaly místní nevládní organizace sponzorované EU.
Šlo o organizace „zmocněné Evropskou komisí k podávání prioritních žádostí o cenzuru – buď jako důvěryhodní oznamovatelé podle DSA EU, nebo prostřednictvím systému rychlé reakce Komise“. Navzdory své údajné neutralitě tyto nevládní organizace „podávaly politicky zaujaté požadavky na odstranění obsahu“. Například EU financovaná Bulharsko-rumunská observatoř digitálních médií „zaslala TikToku tabulky obsahující stovky žádostí o cenzuru v dnech po prvním kole původních voleb“. Výbor přitom velkou část označeného obsahu charakterizoval jako „pro-Georgescův a proti-progresivní politický projev“.
Tento obsah zahrnoval příspěvky týkající se „Georgescových postojů k environmentálním otázkám a členství Rumunska v schengenském prostoru a systému otevřených hranic EU“ – jinými slovy šlo o obsah prosazující standardní, populární konzervativní názory, které jsou pro proevropské elity v Bruselu i Bukurešti zcela nepřijatelné. Od zveřejnění zprávy výboru byly odkazy na financování Bulharsko-rumunské observatoře digitálních médií z prostředků EU z jejích webových stránek odstraněny.
Po volbách
Den po anulování voleb napsal TikTok Evropské komisi a jednoznačně sdělil, že nenašel – ani mu nebyly předloženy – žádné důkazy o koordinované síti účtů propagujících Georgescua. Evropská komise, neodrazena tímto popřením a sotva znepokojená absencí hmatatelných důkazů, pokračovala ve svém a požadovala informace o postupech moderace politického obsahu na platformě TikTok, přičemž se dotazovala na „změny“ jejích „procesů, kontrol a systémů pro monitorování a odhalování systémových rizik“.
Evropská komise také využila „stále neprokázaný narativ“ o ruském vměšování „k nátlaku na TikTok, aby přistoupil k agresivnější politické cenzuře“. Platforma v reakci informovala Komisi, že po „následujících 60 dní“ bude cenzurovat obsah obsahující výrazy „převrat“ a „válka“ – zřejmé narážky na vnímání, že demokratické procesy byly v Rumunsku podkopány – „za účelem zmírnění rizika škodlivých narativů“. Ani to však cenzurou posedlé Komisi nestačilo.
Dne 17. prosince 2024 zahájila Evropská komise formální vyšetřování TikToku kvůli „podezření na porušení DSA“ – jinými slovy kvůli nedostatečné cenzuře obsahu před prvním kolem rumunských prezidentských voleb a po něm. Platforma byla obviněna, že lokálně nedodržela svou „povinnost řádně posoudit a zmírnit systémová rizika spojená s integritou voleb“. Snahy EU přivést platformu k poslušnosti tím však neskončily.
V únoru 2025 byl produktový tým TikToku předvolán na schůzku s Generálním ředitelstvím EU pro komunikační sítě, obsah a technologie. Tam byli zástupci platformy poučováni o údajně „klamavých politikách chování a jejich prosazování“ a o „potenciálně neúčinných“ opatřeních DSA k „zmírňování rizik“. Výbor pro soudnictví Sněmovny reprezentantů USA zjistil, že rozhodnutí Evropské komise setkat se s produktovým týmem TikToku „namísto s pracovníky pro vládní záležitosti a compliance, jejichž úkolem bylo řídit vztah TikToku s Komisí, naznačuje, že Evropská komise usilovala o hlubší vliv na interní procesy moderace obsahu na platformě“.
Georgescu a mnozí Rumuni, kteří si přáli zvolit jej prezidentem, byli potrestáni ještě tvrději. Dva týdny poté, co Evropská komise TikToku pohrozila, byl tento nováček zatčen v Bukurešti cestou k registraci kandidatury v nových volbách, plánovaných na květen. Georgescu byl obviněn z „podněcování k činům proti ústavnímu pořádku“. Úřady jej od té doby viní z přípravy převratu a zapojení do podvodu v hodnotě milionů.
Když se Georgescův případ letos v únoru konečně dostal k soudu, byla tato obvinění stažena. Namísto nich je nyní obžalován ze šíření „krajně pravicové propagandy“. Zpráva o jeho stíhání z anglickojazyčného zpravodajského webu Romania Insider zopakovala fikci, že své vítězství v prvním kole vděčil „cílené kampani na sociálních sítích“ řízené „subjekty napojenými na Rusko“. Mezitím prezidentské volby vyhrál kandidát preferovaný establishmentem Nicușor Dan. Rumunský ústavní soud, zjevně spokojený s integritou demokratického procesu – vzhledem k tomu, že Georgescu byl z účasti vyloučen – výsledek bez průtahů potvrdil.
Za hranice Rumunska
Podle Výboru pro soudnictví Sněmovny reprezentantů USA jsou ukradené rumunské prezidentské volby v roce 2024 nejextrémnějším příkladem spiknutí EU a orgánů členského státu s cílem podkopat demokracii a pošlapat vůli lidu. Jsou však jen jedním z mnoha. Od vstupu Aktu o digitálních službách v platnost v srpnu 2023 Evropská komise vyvíjela tlak na platformy, aby cenzurovaly obsah před národními volbami na Slovensku, v Nizozemsku, Francii, Moldavsku a Irsku, jakož i před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024.
„Ve všech těchto případech… dokumenty prokazují jasnou zaujatost vůči cenzuře konzervativních a populistických stran,“ uzavřel výbor. Před volbami do Evropského parlamentu byl TikTok vystaven tlaku, aby cenzuroval více než 45 000 položek údajné „dezinformace“ – včetně toho, co zpráva označuje za „zjevný politický projev“ k tématům, jako je migrace, změna klimatu, bezpečnost a obrana či práva LGBTQ.
Nic nenaznačuje, že by se Brusel hodlal vzdát svého úsilí bránit zvolení „nesprávných“ kandidátů nebo občanům bránit ve vyjadřování nesouhlasných názorů. Naopak – lze očekávat, že toto úsilí výrazně zesílí. Zaprvé proto, že bombastická zpráva amerického výboru vzbudila v mainstreamu téměř nulový ohlas, což naznačuje, že Brusel si to může a bude moci dovolit znovu. Ještě naléhavější je skutečnost, že v dubnu jdou k volbám Maďaři. Již nyní je hojně šířen narativ, že vládnoucí konzervativec Viktor Orbán hodlá volby zmanipulovat ve svůj prospěch. A cenzurní aparát EU je připraven tento narativ potvrdit – bez ohledu na pravdu a vůli lidu.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news ZDROJ
Převzato ze serveru cz24.news
