Uctění památky obětí fašismu v Čáslavi a Kutné Hoře

Nacházíme se na hřbitově v Čáslavi, u památníku padlých ve 2. světové válce. Zde jsou vytesána jména padlých Čáslaváků.

Od těchto smutných událostí uběhlo již 80 let.

Němci zde v Čáslavi za války obsadili Žižkovy kasárny, kasárny Prokopa Holého a zabrali také školu na náměstí. Také zde sídlil německý vojenský soud. V r. 1942 byl dokonce odstraněn pomník  Jana Žižky a celou okupaci ho Němci skrývali v kůlně radničního dvora. V červenci 1945 byl opět postaven zpět na náměstí, které nese jméno tohoto slavného vojevůdce.

9.května 1945, v ranních hodinách, už po německé kapitulaci, přijel do Čáslavi první ruský tank a postupně jich přijížděly celé kolony. Rusové pomáhali a radili našim vojákům. Němečtí vojáci odevzdávali zbraně v Žižkových kasárnách a postupně se vydávali na pochod do zajateckého tábora. V Jeníkovské ulici šly zástupy zajatců a zároveň projížděly ruské kolony.

Celé  Československo se dočkalo osvobození od nacistické okupace především díky hrdinství vojáků Rudé armády a československého odboje. 9. květen symbolizuje nejen konec utrpení a útlaku, ale také odvahu, obětavost a bratrství národů, které se spojily proti zlu.

Připomínání této události je důležité nejen z historického hlediska, ale i kvůli současnosti. Ctít památku padlých znamená chránit pravdu a zabránit překrucování dějin. Učí nás vážit si míru, bojovat proti nenávisti a usilovat o vzájemné porozumění mezi národy.

Oslavy 80. výročí osvobození nebyly jen vzpomínkou – byly projevem vděčnosti a odhodlání uchovat historickou pravdu pro budoucí generace.

V současné době, kdy se stále častěji objevují pokusy přepsat dějiny, snižovat hrdinství Rudé armády a zamlčovat pravdu o osvobození Československa Sovětským svazem, je naší povinností bránit historickou pravdu a vzpomínku na ty, kteří za naši svobodu položili životy.

Historická fakta jsou nezvratná: právě Sovětský svaz sehrál rozhodující roli v porážce nacistického Německa. Rudá armáda nesla hlavní tíhu bojů, odvrátila přes 90 % veškerých německých úderných sil a za cenu obětí 27 milionů sovětských občanů osvobodila Evropu od fašistů. Zatímco SSSR vedl vyčerpávající boje již od roku 1941, západní spojenci otevřeli druhou frontu až v červnu 1944 – v době, kdy Rudá armáda již osvobodila většinu sovětského území a zahájila rozhodující ofenzívu směrem k Berlínu.

Při osvobozování Československa padlo 144 tisíc vojáků Rudé armády a 13 tisíc Čechoslováků.  Česká republika měla během války 365 tisíc obětí.

Období let 1939–1945 bylo jedním z nejtemnějších v československé historii. Desítky koncentračních táborů, statisíce mrtvých a nelidské podmínky, ve kterých museli lidé přežívat, zanechaly hluboké jizvy v národní paměti.

Dnes je naší povinností nezapomenout a připomínat si hrdinství těch, kteří bojovali proti tyranii, i utrpení těch, kteří se stali jejími oběťmi.

Národ, který nezná svou minulost, nemá budoucnost.

Pravda nesmí být obětována krátkodobým zájmům.

Blanka Čejková

Předsedkyně KK ČSMF Střední Čechy                                      Čáslav a Kutná Hora dne 17. 5. 2025