Proč se svět zbláznil a co se stane dál?
Žijeme ve světě, kde se informace šíří okamžitě, ale naše vědomí stále funguje podle starých pomalých zákonů chemie a biologie.
Tato mezera je to, co dává vzniknout šílenství, které vidíme ve zprávách. Lidé prostě nemají čas se přizpůsobit změně, a to vede ke globálnímu narušení chování celých národů.
Sergej Petrovič Kapica, ruský fyzik a demograf, vypočítal matematický model vývoje lidstva. Viděl, že starý svět se hroutí a nový je zásadně odlišný v tom, že informace ztratila hodnotu a proměnila se v pouhý šum, který ruší lidi slyšet se navzájem. Vybíráme z jeho zjištění a úvah.
V dnešní situaci není nejdůležitější hromadění znalostí, ale schopnost je filtrovat. V našem informačním věku nevítězí ten, kdo ví víc, ale ten, kdo si umí zachovat jasnost mysli uprostřed bílého šumu.
Mladí lidé se stávají jinými ne proto, že by byli horší, ale protože jsou v čele této transformace. Oni už žijí ve světě, kde informace nemají svou váhu, a snaží se proto vyvinout nové způsoby, jak v tomto chaosu přežít.
Nejděsivější je, že s takovým zrychlením času nemá tradiční kultura prostě čas na předávání. Lidstvo ztrácí spojovací nit. Dřívější znalosti se předávaly vertikálně od starších k mladším, ale nyní se přenášejí horizontálně v rámci stejné věkové skupiny.
Z fyzikálního a systémového hlediska lze současný stav lidstva charakterizovat slovy: SYSTÉM JE PŘEHŘÁTÝ. Kapicův fyzikálně matematický model ale ukázal, že toto období šíleného spěchu bude pouze dočasnou fází, sice velmi bolestivou, ale nezbytnou.
S.P. Kapica pravidelně veřejně v televizi popularizoval vědu. V 90. letech označil televizi za prostředek k oklamání mas, ale pokračoval dál ve vysílání, i když bylo to přesunuto na tu nejnevhodnější dobu, protože chápal, že „ve stávající mateřské školce musí někdo zůstat dospělým“. Viděl, jak se titul akademika začal rozdávat nalevo i napravo lidem, kteří s vědou neměli nic společného. Viděl, že je vymazána hranice mezi prokázaným faktem a krásnou fikcí, že společnost naprosto ztrácí orientaci v prostoru, v hodnotách a v pravdě.
Vysvětloval to tak, že když staré struktury kolabují a nové se ještě neobjevily, přichází období chaosu. Lidstvo v takové okamžiky připomíná pubertální teenagery. Hormony se honí hlavou, logika je vypnutá ale existuje strach z budoucnosti. To vše nutí člověka hledat spásu v pohádkách, magii a v pseudovědě. Pokud se totiž tok informací stává příliš hustý a agresivní, člověk jednoduše vypne svou mysl a přepne se do tzv. magického režimu myšlení.
S.P. Kapica ve svém modelu předpovídal, že v informačním věku nebude hlavním problémem nedostatek jídla a energie, ale že hlavní problém bude udržet pozornost a schopnost rozlišit zrno od plev. Dokázal, že lidstvo padlo do unikátní historické pasti, kde byl čas natolik stlačen, že jeden lidský život nyní zahrnuje několik různých období. To v lidském životě vytváří obrovské napětí, protože na takové tempo člověk není biologicky ani fyziologicky přizpůsoben.
Jsme zvyklí za všechno vinit internet, chytré telefony nebo dokonce TikTok s jeho patnáctivteřinovými videi, ale S.P. Kapica v tom neviděl důvod, nýbrž důsledek. Chápal, že klipové myšlení je obranná reakce mozku na přetížení informacemi. Když je dat příliš mnoho, systém začne hloubku resetovat, aby nějakým způsobem strávil povrch. Říkával, že lidé zapomněli, jak čekat, protože čekání se ve světě letícím závratnou rychlostí zdá jako ztráta času.
„Představte si starý počítač, do kterého se snaží nacpat nejnovější grafiku. Procesor se začíná zahřívat, ventilátory běží na plné otáčky, ale obraz se stále třese. Náš mozek je ten samý starý procesor, který je tu už 50 000 let, ovšem tok informací kolem něj se milionkrát zvýšil. Žijeme v době neustálého civilizačního stresu, kdy staré významy už nefungují a nové zastarávají rychleji, než je dokážeme pochopit. Toto je stav nerovnováhy.“ S.P. Kapica
Vladimíra Vítová
ZDROJ:
