Počasí jako zbraň
„Klimatická nestabilita“ je mírný výraz pro klimatické geoinženýrství, modifikaci počasí a její rozšíření až k využívání počasí jako zbraně. Jinými slovy, zločin proti lidstvu.
Reálné pokusy o regulaci počasí jsou staré zhruba 80 let. Tehdy se začala zkoumat technologie osévání mraků (cloud seeding). Osévání mraků je technika, která podporuje tvorbu srážek tím, že se do vhodných mraků rozprašují látky, které slouží jako kondenzační nebo krystalizační jádra. Nejčastěji je to jodid stříbrný (AgI), suchý led (CO₂), chlorid sodný (NaCl) – u teplých mraků, či voda v aerosolové formě. Cílem je zvýšit pravděpodobnost, že se vodní kapky spojí a začnou padat jako déšť nebo sníh.
Mrak už musí obsahovat vodní páru nebo podchlazené kapky. Bez toho cloud seeding nefunguje. Do mraku se vypustí látky, které slouží jako jádra pro kondenzaci nebo tvorbu ledových krystalů. Kapky nebo krystaly rostou, těžknou a vypadnou jako srážky. Účinek je lokální, krátkodobý a omezený – nejde o řízení počasí, ale o jemné „postrčení“ procesů, které už probíhají.
Jak se to provádí? Nejčastější metoda je letecky, kdy se vypouští kondenzační látky do ovzduší přímo z letadel. Dále to mohou být pozemní generátory, které spalují látky, jenž stoupají do atmosféry. Někde se používají raketové systémy, např. v Číně a Rusku při potlačování krupobití.
Reálné, doložené projekty osévání mraků využívají:
- USA (Colorado, Nevada, Wyoming) – zvýšení sněhové pokrývky v horách
- Izrael – dlouhodobý výzkum od 60. let
- Čína – rozsáhlé programy, např. před OH 2008
- Spojené arabské emiráty – zvýšení srážek v poušti
- Rakousko, Itálie, Slovinsko – potlačování krupobití
Jaká jsou nebezpečí – politické a geopolitické důsledky
- „Krádeže mraků“ a sousedské spory: Vyvolání deště na vlastním území vedou sousední státy či regiony k obvinění z odčerpání atmosférické vlhkosti („cloud rustling“).
- Riziko militarizace: Historická zkušenost s využitím počasí jako zbraně (např. americká Operace Popeye ve Vietnamu* – viz Poznámka na konci článku) vedla ke vzniku Úmluvy OSN o zákazu vojenského využití technik modifikace životního prostředí (ENMOD, 1977).
- Odpovědnost za katastrofy: Nepředvídané dopady (povodně, sesuvy půdy) vedou k právním sporům o to, zda za škody může lidský zásah, nebo přírodní živly.
- Absence globální regulace: Pro komerční a civilní využití chybí ucelený mezinárodní právní rámec, což ponechává rozhodování výhradně na národních vládách.
Přestože se jedná o technologii starou cca 80 let, mnozí v ní hledají konspirace a záhady. Ukrást vodu z mraků a způsobit tím např. sousední zemi neúrodu zemědělských plodin, není nic nepředstavitelného. Ale co když v dnešní době existují technologie mnohem pokročilejší – klimatické geoinženýrství?
Dosud šlo o popis jevů, které se skutečně vyučují na některých školách. Následující informace mnozí označí za konspirační. Některé konspirační teorie se však v průběhu času ukázaly jako pravdivé. Bude to tak i v tomto případě?
Profesor Michel Chossudovsky poskytuje historické a technické podrobnosti týkající se meteorologického válčení, které se pomalu rozvíjí od druhé světové války a pravděpodobně už od doby před ní.
Jisté je, že kdykoli uslyšíte „falešné zprávy“ v souvislosti s komentáři a zprávami o geoinženýrství a využívání počasí jako zbraně, můžete si být jisti, že takzvané falešné zprávy jsou ve skutečnosti pravdou. A to platí i pro většinu všeho ostatního, co je označováno za „falešné zprávy“.
To, co však všechno překonává, je nedávné odhalení bývalého zaměstnance stanice na jižním pólu v Antarktidě. Tvrdí, že to, co na stanici Jižní pól viděl, bylo „HAARP na steroidech“. Stal se whistleblowerem a svědčil před Senátem Spojených států.
Výzkumník a whistleblower Eric Hecker dříve pracoval pro společnost Raytheon Technologies Corporation, americký nadnárodní letecký a obranný koncern, na stanici Jižní pól. V patnáctiminutovém rozhovoru pro Redacted odhaluje existenci obrovského meteorologického zařízení na stanici Jižní pól. Rozhovor, v němž podrobně popisuje své zkušenosti ze stanice Jižní pól, je naprosto ohromující. Díky němu „projekt HAARP vypadá jako projekt pro malé děti“.
Meteorologická zařízení na stanici Jižní pól dokážou ovládat zemětřesení a počasí, tedy klima. Mohou vytvářet a směrovat zemětřesení, hurikány, tajfuny a cyklony prakticky kamkoli na světě.
Přestože důkazy nejsou přesvědčivé a je jich málo, to, co vypadá jako cílené bouře, vyvolává mnoho otázek. Geoinženýrství a manipulace s počasím zaměstnávají mysl stále většího počtu lidí. Udržovat narativ o „konspirační teorii“ je stále obtížnější. Lidé se probouzejí.
Spojují si souvislosti mezi křižujícími se chemtrails na obloze, extrémními hurikány a nepředvídatelnými prudkými změnami počasí, od chladu k horku, od deště k slunečnému počasí, od mlhy ke krupobití – což představuje neobvyklou a nezdravou směs. A teď, díky rozhovoru Redacted s Ericem Heckerem, už ani ničivá smrtící zemětřesení nejsou záhadou.
Zajímá vás víc k uvedenému tématu – videa a článek, ze kterého byla převzata část informací naleznete na CZ24.news
*Pozn.:
Americká Operace Popeye byla tajný vojenský projekt Spojených států, který probíhal během války ve Vietnamu v letech 1967 – 1972. Její cíl byl poměrně neobvyklý: uměle prodloužit období monzunových dešťů nad oblastí Ho Či Minovy stezky, aby se ztížil přesun zásob a vojáků ze Severního Vietnamu na jih.
Jak to fungovalo
- Letadla amerického letectva rozprašovala do mraků jodid stříbrný (AgI) – stejnou látku, která se používá při civilním osévání mraků.
- Cílem bylo vyvolat intenzivnější srážky a zhoršit podmínky na stezkách, které se měnily v bahno.
- Operace byla vedena pod heslem „Make mud, not war“ („Vytvoř bahno, ne válku“).
Výsledky a důsledky
- Účinnost byla omezená – srážky se skutečně zvýšily, ale strategický dopad byl malý.
- Projekt zůstal utajený až do roku 1974, kdy jej odhalil americký Kongres.
- Následkem byla mezinárodní reakce: vznikla Úmluva OSN o zákazu vojenského využití technik modifikace životního prostředí (ENMOD, 1977), která podobné experimenty zakazuje.
Shrnutí
Operace Popeye byla první doložený případ využití meteorologické technologie pro vojenské účely. Ukázala, že počasí lze do určité míry ovlivnit, ale ne řídit – a že takové zásahy mohou mít politické a etické následky.
Video na téma ovlivňování počasí:
