NE sudetoněmeckému sjezdu kdekoli v ČR – dopis primátorce Brna
Paní primátorko města Brno JUDr. Markéto Vaňková,
raději hned v úvodu mé reakce na Vaše vyjádření ke konání sjezdu sudeťáků v Brně Vám sděluji, že k Vám hovořím z pozice člověka, který je jednak pověřeným předsedou vojensky rehabilitovaných v JmK a v Brně, což by Vás mělo upozornit, že nemám důvodů v řadě otázek být přikloněn k východu. Především však jsem člověkem, který má bohužel osobní prožitky naší rodiny se sudeťáky počínaje našim vyhnáním z našeho českého pohraničí (nikoli ze Sudet – takové území není v geoorganizaci ČR), neboť jsem se tam narodil a vše prožil i s návratem zpět po válce.
Seznámil jsem se s Vaší odpovědí zaslané předsedovi VSR AČR Praha, ale na stránkách města Brna také s tím, že Vámi řízená Rada města Brna poskytla Meeting Brno na léta 2018 až 2021 dotaci 11,400. 000 Kč na činnost neziskovky podporující organizaci Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Ten je od svého založení až dosud svojí činností zaměřen na zrušení ustanovení uzavřené smlouvy mocností v Postupimi, které jsou touto smlouvou ustanoveny jako nevratné a v ČR jsou zajištěny tzv. Benešovo dekrety. Tato skutečnost není zřejmě v Brně dostatečně a odpovědně vnímána, protože by jinak byla taková dotace využita racionálně na potřeby města, například v parkování, kde právě taková částka představuje cenu nadzemního automatizovaného parkovacího domu typu Tower. To ve Slovenské republice platnost Benešových dekretů v minulých týdnech přijetím zákona dali razantně na vědomí. Bohužel nezbývá nežli Vám, a Vašemu okolí, činnost a vliv sudeťáků v západním pohraničí na faktech více objasnit.
Uvádím ověřitelný 1 příklad: Lidové noviny v roce 1920 psaly (a to ještě o Hitlerovi nelze vůbec hovořit): „Psům a Čechům vstup zakázán“, Tento potupný nápis byl vyvěšen v Chebu v kavárně Wallenstein a marně se se tamní Češi dožadovali na okresním Hejtmanství aby byl odstraněn. Teprve vojenský zákrok učinil přítrž této ničemnosti. Dívkám, které promluví s českým vojákem je v Chebu veřejně vyhrožováno v novinách, že jim budou ustříhány vlasy. Čeští rodiče, kteří posílají děti do české školy v kasárnách, jsou u soudu pokutování.
Příklad 2: O situaci v Boru u Tachova, jak sudeťáci znemožňovali zřízení české školy u nás, přikládám svědectví mého otce, které mně zaslalo muzeum v Tachově, kde je uloženo.
Nebyli to však Češi, ale Němci, kteří pak později v roce 1938 páchali vojenskou velezradu sabotážemi a nenastupováním vojenské služby v čs. armádě a bojem ve freikorpsech (na 70 tisíc čs. Němců!). Proto také Němci nebyli po válce odsunuti pro svůj jazyk a národnost, ale pro velezradu a vlastizradu na ČSR a to z vůle vítězných mocností! Dekrety byly jen promítnutím této vůle do práva obnovené ČSR a umožňovaly setrvat v republice čs. Němcům (i Maďarům), kteří se proti I. ČSR neprovinili. A nebylo jich málo, jak dále uvidíte.
Nám Čechům byla dána 24 hodinová výpověď z bytu, vlastně nám bez mála 400.000 Čechům. Hnali nás na nádraží s kufírkem (mnohde se střelbou do utíkajících Čechů), jednou duchnou a polštářem na kočárku, což dodnes nebylo žádnými reparacemi nahrazeno. Víc jak ½ roku žití u českého sedláka za Plzní na Košůtce v jeho stodole na perně na slámě, nežli otec sehnal 1 místnost v 5 patře v Plzni (až kam se muselo nosit uhlí ze sklepů). A v době Protektorátu germáni projevovali nedůvěru vůči Čechům z pohraničí. A tak následovalo překládání postupně až do Příbrami, atd. Tato skutečnost je doložena na příkladu v přiloženém videu.
Z 20ti rodin se po válce vrátily jen 4. Některé po prožitcích se sudeťáky již je nechtěli ani vidět, ale o ostatní se ti germáni „dobře“ postarali….. Otec z toho vyšel jaksi bez mnoha zubů. Jako Čech jsem i nadále vůči nim na základě prožitků a poznání nekompromisní, protože jde vlastně opět o existenci ČR. Jen současní „kavárenští politikaři- lépe „kolaboranti“ jsou před nimi v takovém předklonu, aby dobře viděli ten malý otvor, kam jim vstupují!! To jsou při tom lidé („Češi?“), kterým je jedno kolik sudetští ordneři povraždili Čechů, četníků, celníků, vojáků obrany státu. Způsobili rozbití ČSR na základě jejich požadavku: “Jeden vůdce, jedna vlast“, neboť odtrhli od ČSR jimi obývané území. Obdrželi jimi žádané občanství Velkoněmecké říše a tím přestali být občany ČSR! (V příloze také vyjádření autority, bohužel již zemřelých Prof. Mahlera a níže Prof. Jiřího Frajdla, CSc).
„Německý historik Detlef Brandes ve své práci uvádí, že do Sudetoněmecké strany vstoupilo do června 1938 celkem 1,349.180 příhraničních Němců a sám dodává, že vzhledem k celkovému počtu obyvatel byla Sudetská župa v procentuálním poměru k obyvatelstvu na prvním místě v říši (viz str. 420). K tomu ještě stačí dodat, že pasivní členství se netrpělo! Kde jsou tedy Němci, kteří nic nevěděli a nic nedemokratického nedělali, když ve všech jejich organizacích vládl vůdcovský princip? K dispozici jsou ještě další závažná čísla. Za aktivní podíl na rozbití Československa, za boj proti demokracii, nařídil Adolf Hitler udělit příhraničním Němcům 1,162.617 vyznamenání, většinou za tzv. „Osvobození Sudet“. Za pomoc při likvidaci okleštěného Česko – Slovenska bylo ještě, většinou s označením Pražský hrad, uděleno dalších 154.563 vyznamenání. Aktivity proti ČSR a proti Čechům musel každému vyznamenanému potvrdit stranický orgán Sudetoněmecké strany, později organizace nacistické strany. Žadatelů bylo tolik, že se vyznamenávací akce protáhla až do 30.12.1940. Pro připojení k nacistickému Německu a pro přijetí německého občanství hlasovalo 2,467.936 Němců s volebním právem.“
Prof.PhDr. Jiří Frajdl,CSc, Český národní list, Postupim a odsun Němců, Příspěvky.
Nazývat je „milí spoluobčané“ tedy není v zájmu ČR, ale v jejich zájmu a v zájmu jim poklonkující „páté kolony “v ČR bez rozdílu funkcí (za „Protektorátu Čechy a Morava “správněji „kolaboranti“). Odsunuti byli Němci v r.1946 na základě výsledků Postupimské dohody zakotvené v tzv. Benešových dekretech. Ale nikoli jen z ČR, ale i z dalších států jako je Polsko, Maďarsko a dalších. Jejich útoky ve směru zaplacení odsunu, případného návratu jsou však vedeny vůči ČR. Dokonce požadavek zaplacení odsunu a majetku z ČR je obsažen i v jejich stanovách. Pod tlakem tvrdili, že to zruší. Ale dali si to k posouzení k soudu v Bavorsku, který prý nesouhlasí se zrušením tohoto bodu. Každý běžně vzdělaný člověk ví, že úpravy a změny ve stanovách spolků se dějí na základě jednání a hlasování členské schůze spolku. Ale pozor! Níže Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc dokládá že „nezávisle“ požadavek odškodnění předložilo Poslanecké sněmovně ČR 15.10. 2001 Shromáždění Němců žijících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku!
„Odsun Němců nebyl kolektivním trestem, netýkal se všech Němců, což je prokazatelná pravda, i když to štváči proti míru a kolaboranti popírají. Stačí následující důkaz: Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vypracovalo a Poslanecké sněmovně ČR 15. 10. 2001poslalo návrh na odškodnění příslušníků německé menšiny. K petici připojili komentář historické povahy opírající se o sudetoněmecké archivní prameny, jak tvrdí. Je dobré si zapamatovat zde uváděná čísla (str.7 a 8 uvedené petice). Z odsunu bylo vyčleněno (vyjmuto) 32.537 odborníků s 53.103 rodinnými příslušníky, 12.985 osob s prozatímním osvědčením o čs. státním občanstvím, 33.057 Němců ze smíšených manželství, 1.876 německých Židů, 4.351 Němců vyjmutých z odsunu cestou milosti, 18.000 antifašistů a 6.500 osob s odloženým odsunem. Celkem 163.009 osob. Nebudu nyní uvádět, že české úřady vykazují větší počet antifašistů a osob s přiznaným čs. občanstvím (140.000). Zásadní je skutečnost, že transferu nepodléhalo všechno německé obyvatelstvo, tedy to nebyl kolektivní trest. Ještě připomenu, že ve 247 obcích a městech se na rozpoznání nacistů a antifašistů podíleli němečtí antinacisté, kteří se vrátili z koncentračních táborů.
Prof. PhDr. Jiří Frajdl,CSc, Český národní list, Postupim a odsun Němců, Příspěvky
Příklad, že i po jimi prohrané válce se chovali k Čechům stejně jako před válkou: Za války mně zemřela sestřička. Tehdejší praktický lékař bohužel pomoc neměl čím. Ale v Boru u Tachova, kam jsme se vrátili hned v červenci 1945, se u mého mladšího bratra projevila zřejmě tatáž nemoc. Německá lékařka i po jejich prohrané válce odmítla léčit české dítě!!! To byl cca červenec-Srpen 1945. V Plzni jsem již složil skautský slib, který byl potvrzen kovovým odznakem lilie. V zámku v Boru u Tachova byla ubytována posádka US army. Již v Plzni jsme poznali při styku s americkými vojáky, jakou vážnost má v jejich řadách skauting. To se vždy projevilo, když na našich košilích viděli odznak slibu – kovovou lilii. Tak jsem běžel do zámku, kde mne zastavil americký voják na stráži. Uměl jsem tehdy pouze pár výrazů americké angličtiny a snažil jsem se vysvětlit, že prosím o jejich lékaře. To se po nějaké době podařilo. Strážný telefonoval, přijel vojenský jeep, kde byl řidič a lékař. Mne hodili do auta a já jsem je vedl k nám. Tam se otec s lékařem rychle domluvil, neboť neměl jazykové problémy. Ten lékař tehdy nasadil penicilin, který oni již tehdy měli a v ČR ještě nebyl znám. Bratra zachránil. Ale strašně se rozzlobil, když se dozvěděl, že německá lékařka odmítla ošetřit české dítě. Dost nahlas křičel něco o z její strany porušení Hippokratovy přísahy. Poslal řidiče zpět do zámku odkud přivedl nákladní vozidlo a asi 10-12 vojáků. Odjeli před dům té lékařky, okamžitě ji vystěhovali a vyvezli ji na hranice ČR. V té době Němci nosili označení bílou páskou na rukávě a jejich organizovaný odsun byl realizován až v r. 1946, v souladu s ČS dekrety, které byly přijaty na základě Postupimské konference. Ti nejhorší nacisté utekli ihned, když zjistili, že se vrátily 4 české rodiny, které je všechny dobře znaly. Ale oni se také ku podivu do Boru vrátili z koncentračních táborů přeživší 2 němečtí komunisté a cca 5-6 německých sociálních demokratů. I ze styku s nimi je dost zážitků, neboť jeden z německých sociálních demokratů pan Dvořák a jeho rodina byli s mými rodiči dobří předváleční přátelé a shledali se až po válce. Nic méně v r. 1946 při odsunu Němců, díval jsem se na to na náměstí v Boru, křičeli „My se vrátíme a vašimi hlavami budeme dláždit borské náměstí“.
Další příklad: před jejich odjezdem pod heslem „Čechům nic nedáme“ roztahali po vesnici „Nová ves“ pod Přimdou seno a slámu, zakopali po vsi lahve s petrolejem a benzinem, zvířata nechali záměrně v maštalích, usadili se na kopci nad vsí a zapálili vesnici. Dívali se na tu zkázu a pokus několika Čechů o hašení vsi, což se bohužel nezdařilo.
Z hlediska našich prožitků a poznatků sudetských Němců jak v minulosti, tak v současnosti, ale i jejich požadavků vůči ČR, lze náš vztah k nim tolerovat jen jako korektní vztah k občanům SRN sousední země a jako k turistům, ale nezapomínáme!! Ostatně je také známo, že tito „vysídlenci“ nebyli v SRN vítáni vlídně a se soucitem. Byli tam často pokládáni za zlo, které válku vyvolalo. Že Němci vraždili ještě řadu dní po ukončení války je známo. Že v pohraničí v tom pokračovali tzv. sudetští „verwolfové“ je také známo. Je ale také známo a dokladováno, že v Brně si titíž Němci vydávali vstupenky na popravy českých vlastenců v Kounicových kolejích jako do divadla. Nelze se divit že po skončení 2sv. bylo rozjitření Čechů v ČR, ale i v Brně takové, že zbourali ihned tzv. „Německý dům“, který stál na nynějším Moravském náměstí a byl centrem brněnských nacistů. Bohužel také došlo k divokému pěšímu odsunu Němců do Pohořelic. Stát se to nemělo, ale také je nemístné to zveličovat v porovnání s konáním sudetských Němců vůči Čechům! To potvrzuje i vyjádření historika prof. Mahlera, ale i současně prezentovaný výsledek 25letého výzkumu přístupu a postupu Němců k Čechům kulturního historika Oldřicha Nového pod názvem: „Navštívil jsem zemi, která NEJVÍCE Nenávidí Českou kulturu (NENÍ To Rakousko)….Zlomilo Mi Srdce“. Níže přiloženou adresu si prosím otevřete.
Navštívil Jsem Zemi, Která NEJVÍCE Nenávidí Českou Kulturu (NENÍ To Rakousko)… ZLOMILO Mi Srdce!“
Nemůžeme však také nebrat v úvahu chování těchto sudeťáků při jejich odsunu v roce 1946, ale i při jejich návštěvách v současné době. ČS media si bohužel vybírají z nich jen jednotlivce, kteří předstírají smířlivost s návštěvu hrobů jejich předků. Ale většinou se chovají s jim vlastní arogancí. Není přece problém v porozumění s německými antifašisty a demokraty, s nimiž se smiřovat nemusíme, stáli jsme v boji na jedné straně. Smiřovat se s nacisty, novohenleinovci, s kolaboranty, teroristy a s válečnými zločinci ovšem nechceme. Ostatně tento úkol, jak vidíme, na sebe vzali již nadšeně novokolaboranti.
Pánové Petr Kalousek, David Macek a Jiří Motl, všichni tak zvaní zakladatelé festivalu Meeting Brno, bez kompetencí a práva za ČR, pozvali sudetské Němce, aby v roce 2026 uspořádali svůj sjezd v Brně(MFDnes, pondělí 9.6.2025,str.11). Opakovaně zveřejnil Seznam dne 20.11.2025 a již autoritavní vystoupení Bernda Posselta že sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu bude příští rok v Brně ve dnech od 22.5 do 25.5.2026.
Společnost Meeting Brno nemá právo a ani kompetenci organizovat sjezd sudeťácké organizace v ČR, která je ve své podstatě a činnosti proti česká a její počínání vážně narušuje naše spojenectví se SRN v rámci EU, ale i v NATO!! Společnost Meeting Brno nezastupuje ČR!! Jejich chování je svévolné, bezohledné vůči občanům ČR, kolaborantské a připomíná pyšné chování Němců v Brně, které při obsazování ČR navštívil a projel se Brnem sám Adolf Hitler!!
Musí zaznít jednoznačný požadavek zákazu sjezdu!!! Celá věc sjezdu byla oficiálně znova vyhlášená na Seznamu a tím již přesáhla kompetenci města Brna a osobuje si právo vystupovat za celé ČR. To nelze připustit!! Odsun Němců se na základě postupimské dohody konal nejen z ČR, ale i z Polska, Slovenska, Maďarska, Holandska. Francie, Pobaltí, Rumunska, atd. V klauzuli postupimské dohody je tento odsun Němců vyjádřen jako „nevratný“ v zájmu neopakování se možnosti z těchto důvodů narušení míru. To ale sudeťáci dobře vědí!! Proto svojí činností v ČR usilují aby požadavky o jejich návrat, nebo náhrady škody vycházely přímo od organizací a lidí v ČR, k čemuž jim pomáhají čeští kolaboranti v prolomení Benešových dekretů! To je jejich průhledný cíl! Pročpak si to nedovolují u jiných citovaných zemí, odkud byli také odsunuti?! Protože sudeťáci velmi dobře ví, že rozhodnutí velmocí zajištěné u nás Benešovými dekrety je nevratné, pokoušejí se tedy o to cestou ze „spodu“, tedy ohlupováním o smíření dovést Čechy, aby sami zrušili Benešovy dekrety. A kam pak směřuje jejich strategie? Zřejmě k cíli vrácení českého občanství, kterého se tehdy s nadšením zbavovali. I laik si jistě představí jak by tito lidé zpětně získané čs. občanství využili!
A ten, kdo zájmy sudeťáků podporuje s falešným hesly o smiřování je bez rozdílu funkcí kolaborant, který se cílevědomě účastní na opětovném zničení ČR. Vždyť německé Plauen, Olesnitz se dříve slovansky jmenovalo Plavno, Olešnice, území Hoezwerda bylo Lužické Srbsko, atd.
Současně je potřebné žádat, aby jmenovaní organizátoři Sudetoněmeckého sjezdu v Brně byli vzatí k odpovědnosti za překročení svých kompetencí a poučeni, neboť takové pozvání spadá výhradně do kompetencí státních orgánů ČR v zahraniční oblasti, které jej ze známých důvodů zřejmě nevydá.
Z výše uvedených důvodů by bylo potřebné a správné přehodnotit v tomto případě dotační činnost magistrátu města Brna, jakož i osobní odpovědnost prosazovatelů takové dotace v Radě města Brna. Tyto finanční prostředky totiž chybí na realizaci potřeb města Brna, na což byly určeny, a nejsou na rozhazování peněz politické neziskovce, která se podílí na přivádění cizí organizace, jejíž záměry jsou od jejího založení až dosud doložitelně a jednoznačně proti existenci ČR.
Ing. Rudolf Kunzmann, CSc.
Doprovodný materiál…
Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938 – soubor v PDF
