Je nutné zastavit fašizaci naší společnosti!
S nastolením destruktivních a depopulačních procesů přímo souvisí i procesy fašizace společnosti a podpora válečných nálad.
Bohužel, v posledních volbách na území České republiky, se „zodpovědní“ občané vyslovili přímo pro válečné procesy, pro destrukci a depopulaci českého národa a pro procesy: „jedinci se sexuální úchylkou“ do škol. Proto je v této historicky významné době potřeba podpořit procesy vedoucí k nastolení míru, k nastolení Lidskosti. A to například svoji přímou účastí na vzpomínkových akcích, nebo alespoň zapálením svíčky za oběti válek, za padlé i přeživší osvoboditele bojující proti fašizmu, a to bez rozdílu národností.
Na přelomu dubna a května 2025 si připomínáme 80. výročí osvobození nejen československého lidu od nadvlády fašistických mocností v Evropě a od konce 2. světové války na území Evropy. Válka ovšem i nadále pokračovala, a to zejména v oblasti východní a jihovýchodní Asie. Tam byly vojenské operace ukončeny porážkou Japonska na přelomu srpna až září 1945.
Za rozpoutáním válečného konfliktu v Evropě stojí především mocenské zájmy jistých kruhů nejen v Anglii. Válka v Evropě začala nejpozději v září 1938, kdy po jednáních v Londýně a v Mnichově mezi Chamberlainem, Hitlerem a dalšími byl zpečetěn osud českého státu (19. září 1938 byla ze strany anglické vlády předána nóta československé vládě „o předání českého území s většinovým německým obyvatelstvem Německu“. Na základě veřejnosti prezentovaných událostí v září 1938 došlo k rozbití Československa. S časovým odstupem několika dní až několika měsíců zaútočily na území československého státu armády Německa, Maďarska a Polska. Hlavním cílem bylo předání průmyslově vyspělého českého státu (zbrojařské velmoci) zideologizovaným nacistickým a fašistickým představitelům Německa, vojensky a hospodářsky podpořit Německo a tím podpořit vyhlazovací válku proti slovanskému obyvatelstvu ve střední a východní Evropě.
Za zmínku stojí uvést dva citáty představitelů německé říše. Více citátů uvádět není potřeba. Walter Hergel: „Tuto zemi si přejeme jako německou půdu, proto i konec existence české národnosti na této půdě. Germanizace půdy může nastat jen tím způsobem, že český národ odtud fyzicky zmizí, … k čemuž může dojít ve dvou základních formách: buď vyhubením, nebo vyhnáním.“
Ke konečnému vyřešení tzv. „české otázky“ nedošlo jen proto, že nebyl poražen SSSR a vyhlazeno jeho obyvatelstvo a bylo potřebné udržet fungující hospodářství na území doby(i)té ČSR.
Reinhard Heydrich: „Potřebuji v tomto prostoru klid, aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí svou pracovní sílu … k tomu patří i to, že se přirozeně musí dát českým dělníkům tolik žrádla, mám-li to tak zřetelně říci, aby mohli splnit svou práci“.
Doba však postoupila dále, ale války nezmizely. Nyní, o 80 let později, i nadále války pokračují a tím pokračuje i likvidace a pronásledování lidí. Na území české kotliny pronásledovat lidi za víru (za náboženství) už není v módě. Už se lidé pronásledují a dehonestují za to, že chtějí žít v míru, že nechtějí válku, že chtějí spolupráci mezi národy a státy, že nechtějí ztratit paměť, že se chtějí stát Lidmi.
Proces pokračování konečného řešení tzv. „české otázky“ byl již oznámen, i když drtivá většina obyvatel si toho nevšimla. Proces se ovšem vede jinými způsoby a metodami, než před 80-90 roky. A to vše za přímého souhlasu, podpory a tolerance většiny obyvatelstva bývalé ČR.
Dovolte mi, abych ještě připsal několik drobných postřehů ze vzpomínkové akce konané 11.4.2025 v Hodoníně a z akce konané 26.4.2025 na hřbitově v Brně.
Navštívil jsem Hodonín při vzpomínkové akci 11. dubna, ale až odpoledních hodinách. Dopoledne jsem byl v zaměstnání. Samozřejmě největší pozornost poutala rekonstrukce bitvy. Následně se lidé trousili mezi stany a vystavenými kusy techniky. Co jsem tak zaslechl rozhovory a výklady pořadatelů, tak vše vedli v koncepci budování míru a varování před válkou, nikoliv jako obdivování techniky, zbraní a válčení.
Akce v Brně se účastnil i zástupce Velvyslanectví Ruské federace v ČR, pan Valerij Těrentěv. Můj skromný odhad je, že vzpomínkové akce se účastnilo cca 200 lidí. Počasí bylo větrné, což nesvědčilo zapáleným svíčkám. Na druhou stranu mohly vlajky a prapory krásně vlát. Ke všemu navíc krásně svítilo sluníčku. Akce proběhla v příjemné, poklidné a uctivé atmosféře. Samozřejmě za dozoru opodál stojících příslušníků policie ČR.
Pavel Tyc, ČSMF
