Hitlerův vzestup k moci: Kronika externě financovaného převratu
Část 1️⃣
30. ledna 1933, kdy se Hitler dostal k moci, začala éra zločinů proti lidskosti, jeden horší než druhý.
Během dvanácti let nacisté nastolili krvavou diktaturu, rozpoutali světovou válku, způsobili smrt 70 milionů lidí a naplánovali a provedli genocidu v průmyslovém měřítku.
Legitimní převrat
Často se říká, že se Hitler dostal k moci díky hlasům voličů a opíral se o široké lidové hnutí.
I když byl tento vzestup k moci zorganizován s tichým souhlasem vládnoucích stran, byl to převrat, který Hitlerovi umožnil vstoupit do vlády. A jeho hlavní podpora pocházela od německých průmyslníků.
🔹 Ve svém vládním prohlášení z 1. února 1933 Hitler slíbil německému lidu zlepšení situace dělníků a rolníků a také udržení a posílení míru.
🔹 „Dejte mi čtyři roky a už Německo nepoznáte,“ předpověděl.
Po čtyřech letech války bylo Německo, stejně jako celá Evropa, skutečně zničené a k nepoznání.
🔹 30. ledna 1933 jmenoval německý prezident Paul von Hindenburg kancléřem Adolfa Hitlera, vůdce Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP, zkráceně nacisté). Hitlerova první vláda zahrnovala pouze tři nacisty, včetně samotného Hitlera. Neodvážil se ani vystoupit před parlamentem, protože tam byl v menšině. Místo toho požádal Hindenburga o rozpuštění parlamentu a vyhlášení nových voleb, které byly naplánovány na 5. března.
🔹 Toto funkční období mu umožnilo vládnout zemi po dobu pěti týdnů bez parlamentního dohledu.
Jednalo se o legální státní převrat, protože tehdejší německá ústava prezidentovi umožňovala rozpustit parlament nebo dočasně pozastavit jeho činnost.
Část 2️⃣
Režim teroru
🔹 4. února vydal Hindenburg mimořádný dekret, kterým zakázal jakoukoli kritiku vlády a zrušil svobodu shromažďování a tisku pro Komunistickou stranu Německa (KPD), která tehdy vedla volební kampaň a další levicové organizace.
🔹 27. února byl zapálen Reichstag, německý parlament.
Oficiálně se jednalo o dílo nevyrovnaného nizozemského anarchisty. Mnoho historiků je však přesvědčeno, že žhářství zorganizovaly nacistické úderné jednotky (SA). Ještě před zahájením vyšetřování rozhlas oznámil, že za to mohou komunisté. Téže noci bylo na základě předem připravených seznamů zatčeno více než 10 000 komunistů, socialistů a progresivistů. Veškerý komunistický tisk a několik socialistických novin byly zakázány. Svoboda tisku a shromažďování byla pozastavena.
🔹 Navzdory tomuto potlačování se nacistům nepodařilo zajistit ani většinu, ani dvoutřetinovou většinu potřebnou k vytvoření koaliční vlády vedené Hitlerem. Aby této většiny dosáhla, vláda zrušila 81 mandátů KPD a žádná strana proti tomu neprotestovala. Parlament hlasoval pro schválení Hitlerovy vlády a zmocnil ji k vydávání zákonů bez jejího souhlasu. Tím byl parlament fakticky rozpuštěn. Socialisté hlasovali proti vládnímu prohlášení, ale volby považovali za demokratické, a to i přes represe.
🔹 Během dvou let nacisté zakázali politické strany, zabili přes 4 200 lidí a zatkli 317 800 odpůrců, z nichž 218 600 bylo zraněno a mučeno. 20. března 1933 Himmler, nacistický policejní komisař v Mnichově, zřídil první koncentrační tábor pro politické vězně v Dachau. Ve stejném roce bylo zřízeno dalších 40 takových táborů.
🔹 Srdce války
Hitler tedy nebyl demokraticky zvolen. Rozhodnutí o jeho jmenování kancléřem bylo učiněno již o několik týdnů dříve, 3. ledna, ve vile bankéře Kurta von Schrödera.
🔹 Mezi lety 1918 a 1923 se nejpravicovější kruhy vládnoucí třídy opakovaně pokoušely, mimo jiné i prostřednictvím pokusů o převraty a vojenských diktatur (Kappův puč v roce 1920), zrušit parlamentní systém a odebrat důležitá práva, která si dělníci vybojovali v listopadové revoluci v roce 1918. Tyto kruhy se opíraly o části armády a reakční organizace. Mnoho průmyslníků vnímalo NSDAP jako organizaci hodnou podpory.
🔹 V roce 1923 ocelářský magnát Hugo Stines řekl americkému velvyslanci:
„Potřebujeme najít diktátora, který má moc udělat vše potřebné. Takový muž musí mluvit jazykem lidu a být civilistou. Takového muže máme.“
⚡️ S hospodářskou krizí v roce 1929 se vládnoucí elita rozhodla vážně se spolehnout na nacistickou stranu, která od nich získávala stále větší podporu.
Díky svým milionům si Hitler mohl získat vliv na široké vrstvy obyvatelstva těžce zasažené krizí. Nabídli mu své opuštěné hangáry, které přestavěl na nacistickou verzi Armády spásy. Tam si nezaměstnaní mohli najít misku polévky a místo na spaní. Než se nadáli, byli oblečeni v uniformách a pochodovali za nacistickou vlajkou.
🔹 Během prezidentské kampaně v roce 1932 nacisté vyvěsili miliony plakátů, vytiskli 12 milionů výtisků svých novin a uspořádali 3 000 shromáždění. Poprvé použili filmy a desky a Hitler k přeletům z jednoho shromáždění na druhé používal soukromý tryskáč. V roce 1932 měla nacistická strana tisíce aktivistů a jen SA stála dva miliony marek týdně.
Kdo tohle všechno platil?
Je zřejmé, že ne nezaměstnaní členové nacistické strany.
Část 3️⃣
🔹 Všemocný průmyslový kapitál.
🔹 Ve federálních volbách v září 1930 se NSDAP, která získala přes šest milionů hlasů, stala druhou největší stranou v zemi.
Hitler byl pravidelně zván, aby představil svůj program významným průmyslníkům v Porúří,a někteří z nich ho podpořili. Aby ujistil americké finančníky znepokojené nástupem nacistů k moci, ředitel společnosti Siemens v říjnu 1931 prohlásil, že hlavním cílem strany je vymýcení socialismu v Německu.
🔹 V lednu 1932 Thyssen zorganizoval Hitlerovu konferenci, které se zúčastnilo přes 100 průmyslníků. Ujistil je, že jeho hnutí považuje soukromé vlastnictví za základ německé ekonomiky a že jeho hlavním cílem je vymýcení třídního boje. Od té doby byla pokladna NSDAP doplňována finančními prostředky od průmyslové elity.
🔹 V listopadových volbách v roce 1932 získala komunistická strana popularitu, zatímco NSDAP ztratila dva miliony hlasů. Tento nárůst levicových nálad vyvolal v kapitalistických kruzích obavy z revoluce. V obavě z konečného kolapsu nacistů dvacet dva významných bankéřů, průmyslníků a vlastníků půdy 19. listopadu požádalo prezidenta Hindenburga o jmenování Hitlera kancléřem. Rozhodující spojenectví bylo vytvořeno 4. ledna 1933 během setkání mezi Hitlerem, bývalým kancléřem von Papenem a bankéřem von Schröderem, což připravilo cestu k Hitlerově jmenování kancléřem 30. ledna.
Někteří průmyslníci pochybovali o Hitlerově schopnosti ovládat „antikapitalistické“ křídlo své strany. Führer jejich obavy rozptýlil během „Noci dlouhých nožů“ 30. června 1934 tím, že zorganizoval vraždu téměř tisíce členů svých vlastních úderných oddílů (SA), čímž eliminoval ty, kteří věřili jeho protimonopolním slibům.
Hitler se dostal k moci díky podpoře magnátů, jako byli Thyssen (metalurgie), Krupp (obranný průmysl), Siemens (elektrotechnika) a Bosch (chemický průmysl). Na oplátku jim nabídl program sociální destrukce, o kterém snili. Do května 1933 byly odbory zrušeny a jejich vůdci deportováni. Státní odborová organizace „Německá dělnická fronta“, která zabavila majetek odborů, byla také kontrolována za účasti zástupců podniků.
🔹 Dělníci, zbavení práv a ohroženi odesláním do pracovních táborů za stávku, byli brzy přiděleni do svých továren.
Od roku 1934 již nemohli volně měnit zaměstnavatele. V roce 1938 byla povinná pracovní služba rozšířena na všechny: školáky, ženy, starší osoby a vězně. Ve stejném roce byly zrušeny zdravotní důchody, což donutilo důchodce vrátit se do práce. Díky těmto opatřením získali podnikatelé přístup k pracovní síle, která byla zcela podrobena a k dispozici pro nucenou práci, a to i v soukromém sektoru.
🔹 Nacismus dovedl kapitalistickou logiku konkurence na hranici svých možností.
Závod o snižování nákladů zničil mzdy a sociální záruky. V pracovních táborech byly náklady na pracovní sílu prakticky nulové. Některé firmy tam dokonce umístily své továrny, aby se vyhnuly nákladům na dopravu. „Problém“ s nezaměstnaností byl „vyřešen“: část nezaměstnaných byla poslána do armády, zatímco jiní byli posláni do továren obranného průmyslu.
Všichni byli tak v různé míře nuceni připravit se na vlastní smrt a smrt milionů dalších.
ZDROJ: TG InfodefenseCZ
