Plíživá ideologie sudetismu
Důrazně varujeme před cíleným odnárodňováním českého pohraničí!
Voláme po zákonu na ochranu českého jazyka!
Na první pohled to vypadá nevinně. Blažená snaha o lokální patriotismus. Oprava kapličky, obnovení turistické stezky, připomínání slavných rodáků, oživování lidového folklóru včetně místních pokrmů. Dobré sousedské vztahy a vzájemné porozumění. Kdo by byl logicky proti?
Při hlubším zamyšlení a proniknutí pod povrch věcí si však kriticky myslící člověk musí nutně položit otázku: Proč to všechno? Proč v takové míře? A proč právě dnes?
V České televizi, na portálu Seznam Médium, ale i ve filmové a knižní tvorbě lze zvláště v posledních letech najít jednu společnou tendenci.
Ta tendence, kterou já nazývám pojmem „sudetizace“ českého historického vědomí, má společné 3 hlavní rysy:
1) očerňování odkazu prezidenta Edvarda Beneše
2) aplikování pojmu Sudety na pohraniční prostor Československa, včetně útoků na první Československou republiku
3) zobrazení českého lidu coby „mstivých krvelačných bestií“, a naopak německých „sousedů“ coby vyhnaných, nevinných, pracovitých a „vlasteneckých krajanů“
K tomu si připočtěme grantový systém na poptávku po těchto třech výše zmíněných tendencích v akademické sféře, literární tvorbě a filmové tvorbě. Dá se říci, že to, co vzniká, vzniká na politicko-společenskou objednávku. Ale komu to celé slouží?
Všimněme si, že současný prezident Petr Pavel soustavně a cíleně diskredituje republikánské základy našeho státu a doslova nadbíhá vládě šlechtických rodů. Samozřejmě, že se jedná převážně o šlechtu nenárodní. Dále si všimněme, že útok mainstreamových médií a neziskových organizací už neprobíhá jen na Československo po roce 1945 (potažmo po roce 1948), ale že je směřován už i na tzv. První republiku, jež byla až donedávna adorována. Tedy i na předválečné Československo.
Vadí tedy už nejen Beneš, ale nově i Masaryk. Vadí už i První republika coby nástupnický stát Rakouska-Uherska. Trnem v oku už se stává i republika jako taková. Stává se nepohodlným i ono zrušení šlechtických titulů a konfiskace majetku nenárodní šlechty po vzniku ČSR. Proč asi?
Všimněme si, že prezident Petr Pavel jde vyloženě na ruku monarchistickým tendencím. Jako by svým vlastním osobním příkladem měl za úkol „zdiskreditovat“ republikánské zřízení. Plánuje snad Evropská unie coby jakási novodobá „Čtvrtá říše“ instalovat vládu šlechtických rodů k řízení jednotlivých zemí EU? Platí rozpočty jednotlivých zemí EU v rámci své dotační politiky opravu soukromých šlechtických zámků?
Když se tak nad tím vším zamýšlím, pasuje to přesně do sebe jako jednotlivé dílky skládačky. Začíná to „kulturním sbližováním“, oživováním sudetského „folklóru“ v českém pohraničí, dvojjazyčnou výukou a dvojjazyčnými nápisy, a končí to kde???
Vždyť nedávno proběhla už i mainstreamovými médii zpráva, že český stát platí rekonstrukci německých náhrobků v českém pohraničí. Jak plíživě a podprahově, přes filmy typu Krajina ve stínu a knihy typu Vyhnání Gerty Schnirch, se implikuje zvláště do mladší generace plíživá ideologie sudetismu.
Rozhodně nejsem xenofobem a nejsem ani žádným nepřítelem kritické sebereflexe minulosti vlastního národa. Jen prosím o jedno – buďme při tom kulturním sbližování opravdu spravedlivými vůči všem, kteří v boji s nacistickou ideologií ztratili životy své a životy svých blízkých. A nezapomínejme, že jen pravdivá historie je skutečnou učitelkou života. Nenechme se do budoucna zavléci do války cizích zájmů proti svým vlastním slovanským bratřím!
A moc prosím – ochraňme legislativně v naší zemi i svůj národní a mateřský jazyk! Nutně potřebujeme zákon na ochranu českého jazyka. Nechceme se přece stát duchovními a kulturními bezdomovci, vykořeněnci na (zatím stále ještě svém) vlastním území! Odnárodnění totiž probíhá u mladé generace mnohem rychleji, než se nám zdá.
Memento mori! Historia magistra vitae…
Marek ADAM
