Největší tunel po Bílé hoře – středověká inflace
Finanční podvod a znehodnocení měny – jak šlechta po Bílé hoře ožebračila národ falešnými mincemi.
Po porážce českých stavů roku 1620 se část šlechty věrná císaři Ferdinandovi II. obohatila nejen konfiskacemi majetku, ale i ražbou znehodnocených kiprových mincí. Císař pronajal české mincovny takzvanému mincovnímu konsorciu asi 15 významných osobností – mezi nimi byli Albrecht z Valdštejna, Karel z Lichtenštejna či obchodník Jakob Baševi. Ti razili mince s nižším obsahem stříbra, čímž uměle zvýšili množství hotovosti v oběhu.
Nekvalitní mince způsobily obrovskou inflaci a znehodnocení úspor. Lidé byli nuceni je používat, zatímco šlechta za ně levně skupovala konfiskované statky. V roce 1623 vyhlásil Ferdinand II. měnový bankrot („kaladu“) – prakticky státní krach. Podvod se sice vyšetřoval, ale nikdo nebyl potrestán.
Kauzu připomíná kniha Poklad z Hrachova, která popisuje nález stovek těchto mincí z roku 1622 – unikátní doklad finančního podvodu, jenž zničil životy tisíců lidí a v učebnicích dějepisu se o něm téměř nemluví.
Zpracováno na základě obsažnějšího článku na webu INFO.CZ
Co přesně znamenala kalada
- Znehodnocené mince: mincovní konsorcium razilo mince s malým obsahem stříbra, čímž se zhroutila důvěra v měnu.
- Vyhlášení kalady: stát oficiálně uznal, že mince ztratily hodnotu, a nařídil jejich výměnu za nové – ovšem v poměru asi 1 nový = 6 starých.
- Důsledky: obyčejní lidé přišli o většinu úspor, zatímco šlechta a bohatí, kteří nakoupili majetky za bezcenné peníze, zbohatli.
- Historický význam: kalada je považována za první velký finanční krach v českých dějinách.
