Ne Sudeťákům a kolaborantům!
Existence ČR je jimi opět, tak jako v minulosti, ohrožena!!
Sjezd Sudeťáků v České republice představuje negaci výsledků II.s.v. v celém rozsahu a dokonce popření Postupimských dohod. Odsun, jak konstatovaly právě v Postupimi vítězné mocnosti, nebyl žádnou mstou na Němcích, nýbrž aktem, který měl do budoucna jednou pro vždy znemožnit Německu zneužití svých zahraničních menšin k tlaku na sousedy a vyvolávání válek. Nic více, nic méně. Zrádci a „polepšovači-kolaboranti“ českého národa to vidí samozřejmě jinak. Nic jim není svaté, každá podlost proti odkazu prezidenta Beneše a všech válečných obětí jsou dovoleny! Jen aby tihle ukázali svou morální nadřazenost nad zbytkem národa. Radnice Brno poskytla dotace ve výši 11,4mil Kč + 9 mil Kč a Hejtmanství JmK poskytlo dotaci ve výši 6 mil Kč. Celkem tedy 26,400.000 Kč pro Meeting Brno z.s., které nezastupuje ČR!! To je částka, která představuje cenu více jak na 2ks nadzemních automatizovaných parkovacích domů typu Tower, které tak Brnu chybí!
Nicméně, takovéhle a podobné psaní na malém blogu sjezd sudetáků nezastaví. Nic si nenalhávejme! Nic nezmohou ani malé a tudíž nevýznamné protesty po Brně, nebo kdekoliv jinde. Co tedy s tím? Za mne existuje jediná cesta – změnit strategii a udělat z toho, a to v podstatě okamžitě, celostátní politickou otázku tak, aby se jí pokud možno chytila stávající parlamentní většina! Jiná cesta není! Myslím, že největší porozumění by pro to mohly osvědčit poslanci za SPD, Motoristy a ANO. To ale znamená ihned získat pro naši věc nové poslance z těchto stran a těmto umožnit vystoupit na tribunách protestů, neboť budou potřební k jednání o Sudeťácích v Parlamentu ČR. Jinak ten sjezd, k naší celonárodní hanbě, prostě bude!!!
Existence ČR je bohužel cíleně Sudeťáky opět ohrožena a mnozí to, jako tenkrát, opět podceňují!!
Nějak jsem v tom celém textu odpovědi radnice Brno nenašel jedinou zmínku o tom, kdo koho vyháněl po Mnichově ze Sudet, kdo koho vojensky obsadil v březnu 1939, kdo způsobil smrt cca 360 tisíc Čechů a Židů z českého území za tzv. Protektorátu… A konečně: kdo ignoroval dohody vítězných mocností z Jalty a Postupimi a nezaplatil jimi stanovené reparace za škody způsobené naší zemi během druhé světové války?
Není přece problém v porozumění s německými antifašisty a demokraty, s nimiž se smiřovat nemusíme, stáli jsme v boji na jedné straně. Smiřovat se s nacisty, novohenleinovci, s kolaboranty, teroristy a s válečnými zločinci ovšem nechceme. Tito lidé nejsou vůbec našimi“ milými spoluobčany“! Ostatně tento úkol, jak vidíme, na sebe vzali již nadšeně novokolaboranti!
Společnost Meeting Brno nemá právo a ani kompetenci organizovat sjezd sudeťácké organizace v ČR, která je ve své podstatě a činnosti proti česká a její počínání vážně narušuje naše spojenectví se SRN v rámci EU, ale i v NATO!! Společnost Meeting Brno nezastupuje ČR!! Jejich chování je svévolné, bezohledné vůči občanům ČR a kolaborantské.
To nejlepší však najdeme pod onou láskyplnou zdravicí směřovanou k „sudeťákům“. Totiž seznam těch, kteří je do Brna zvou. Takových 36 „Pragováků“. Najdeme tam řadu notorických petentů i jména řekněme překvapivá. Zde jsou abecedně:
Miloš Doležal, Tomáš Halík, Josef Holcman, Matěj Hollan, Petr Hruška, Karel Hvížďala, Mojmír Jeřábek, Dora Kaprálová, Vladimír Karfík, Pavel Kosatík, Jiří Kratochvil, Eda Kriseová, Daniel Kroupa, Mikuláš Kroupa, Josef Mlejnek, Bedřich Moldan, Dobrava Moldanová, Petr Oslzlý, Petr Pithart, Bolek Polívka, Petr Pospíchal, Jaroslav Rudiš, Pavel Rychetský, Břetislav Rychlík, Vít Slíva, Olga Sommerová, Jiří Suchý, Jan Šabata, Anna Šabatová, Marcela Šabatová, Pavel Švanda, Kateřina Tučková, Milan Uhde (ten byl spolu s Mojmírem Jeřábkem dokonce autorem té výzvy a pozvání), Ondřej Vaculík, Jan Vedral, Alena Zemančíková.
Což o to, jména Halík, Kroupa, Šabatová, Rychlík, Rychetský, Pithart, Sommerová aj. asi málokoho překvapí. Pochopit lze třeba i podpis Karla Hvížďaly, který v Německu strávil léta emigrace, či Bolka Polívky, který řeší existenční otázky svého divadla a leze proto na každou tribunu, která se jeví jako vhodná (viz jeho účast na slovenských protificovských demonstracích). Se smutkem vzpomínám na jeho skvostná představení Trosečník či Poslední leč a skoro se až bojím vyslovit domněnku, zda se nám ten výsostný a originální umělec mezi lety netransformoval v jednu ze dvou postav hry Šašek a královna.
Mohu-li mluvit za sebe, zažil jsem nad tím seznamem nejedno nemilé zklamání. Proč má na svá zkušená a výtečná akademická i umělecká kolena zapotřebí se takto prezentovat prof. Jan Vedral? Kde v sobě „sudetomilce“ našel klasik z neklasikovatějších, totiž Jiří Suchý? A má tohle zapotřebí Milan Uhde (napsal zvací dopis), dramatik a jednu dobu i politik (ODS), který si získával respekt svou slušností a uměřeností?
Nebudu spekulovat, jaké možné zájmy za těmi podpisy mohou stát. Už skutečnost, že s otevřenou náručí zvou potomky lidí, kteří se rozhodli náš národ vyhubit, je samonosná. Ale také hrozivá! Podle principu Overtonových oken není vyloučeno, že příští sjezd SL se bude konat na Pražském hradě, kde vedle prezidentské standarty a vlajky EU zavlaje – co vlastně? Raději nedomýšlet…
Krátce a jasně. Existence ČR je opět opravdu velmi vážně ohrožena, tak jako v r.1938. I tenkrát nebezpečí mnozí Češi podceňovali. Jak to skončilo dobře víme!! Tak tomu je bohužel opět dnes. Sudeťáci cíleně a cílevědomě jdou cestou dosažení zrušení Benešových dekretů samotnými Čechy za cenu zaplacených kolaborantů!! Dobře vědí, že by je mezinárodní soud odmítl, tak jak to učinil v případě níže popsaném polských vysídlených Němců.
Pozn.: V Polsku byly po válce přijaty podobné Bierutovy dekrety. Němců bylo vystěhováno z Polska cca 8 milonů (z ČR 2,5 milionu). Němci přišli v Polsku s požadavkem náhrady jen jednou a byli ihned odkázáni k mezinárodnímu soudu. Ten jejich požadavky zamítl, neboť potvrdil, že jim jde o likvidaci výsledků Postupimské dohody mocností. A tím to skončilo, neboť v Polsku nebyli připuštěni k věci kolaboranti, na rozdíl od ČR. A Poláci jsou také členy EU a NATO a spolupracují se SRN, nikoli s jejich Sudeťáky.
Ing. Rudolf Kunzmann, CSc.
