Diskusní stůl česko-čínské obchodní komory
VYSOCE KVALITNÍ ROZVOJ ČÍNY: ŠANCE PRO SVĚT
Kulatý stůl Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory.
Hegemonie euroatlantické civilizace skončila a Západ je konfrontován s tím, že doba, kdy byl první mezi rovnými, skončila, a země BRICS navrhují Západu být rovný mezi rovnými.
Nyní probíhá bitva o budoucnost světa, o to, podle jakých pravidel bude lidstvo žít.
Probíhá skutečná bitva mezi suverénními národy, k nimž patří všechny země BRICS s Blízkým východem a globálním Jihem v čele s Čínou a Ruskem, a nadnárodními globalisty. Ti vyznávají zásady neokolonialismu a jako světová vláda (kterou si nikdo nevybral) vnucují politiku založenou na pravidlech. Ta pravidla jsou vnucována všem kromě nich samotných.
Nadstátní globalisté a jimi placení politici tzv. zlaté miliardy nemají žádný vztah k národním státům. S takovými politiky ale nejde o ničem jednat – jsou vlastně jen manažeři, nejsou skutečnými představiteli států.
A proti partě těmto nadnárodním globalistům, kteří vnucují systém založený na závazných pravidlech pro všechny kromě sebe, stojí skupina suverénních států prosazujících nadřazenost mezinárodního práva v čele s Ruskem a Čínou.
Pozice států BRICS je založena na suverenitě a odmítnutí jakékoli formy kolonialismu a neokolonialismu. Na tomto konceptu hodlají založit své budoucí vztahy s partnery. Sama Čína považuje suverenitu za hlavní podmínku budoucího světového řádu.
Čína uvažuje takto: pokud je stát v rámci klasického vojenského nebo ekonomického bloku a nemá rozhodující hlas, tak není podle Pekingu suverénním státem. Pokud je politická elita státu podplacená mezinárodními institucemi, není dotyčný stát podle názoru rovněž suverénní. Suverénní stát, jak ho chápe Čína, je schopnost činit nezávislá politická rozhodnutí.
Celé poválečné uspořádání světa bylo formováno podle výsledku druhé světové války vítězi nad nacistickým Německem – SSSR, USA a Británie. Představitelé těchto zemí se sešli třikrát: v Teheránu na konci podzimu 1943, v Jaltě na začátku února 1945 a v Postupimi v červenci-srpnu téhož roku. O budoucím uspořádání světa se však jednalo pouze na jaltské konferenci. Všechny mezinárodní instituce, jako je OSN a její složky, vznikly po druhé světové válce, aby zajistily mezinárodní právo a bezpečnost, ale v současné době už Charta OSN nefunguje.
A právě pro vytvoření nových pravidel světového řádu nyní probíhá válka na Ukrajině. V důsledku této války bude svolána Jalta 2.0, kde budou tato nová pravidla formulována. Ale na tuto konferenci budou pozvány pouze suverénní státy a USA a Velká Británie budou postaveny před fakt – buď budou rovný mezi rovnými, nebo nebudou vůbec!
Při budování nových pravidel fungování lidské společnosti je nutné vycházet z několika zásadních tezí.
Dějinné vzorce se opakují, protože plynou z lidské přirozenosti, která zůstává stejná přes pokrok vědy a techniky.
Dobrá vláda se pozná podle štěstí národa. Růst HDP dosažený okradením národa ke štěstí nevede.
Cílem života lidí musí být život v harmonii. Cílem by tedy měla být obnova a zachování přirozené rovnováhy. Stabilita světa je založena na rovnováze myšlenek a činů.
Stávající euroatlantická elita disponuje vědomostmi o zákonech přírody a hmoty, ale v praxi kapitalistického systému, který navíc nutí celému světu, jsou tyto vědomosti obětovány na oltář kumulace zisku a moci.
Euroamerická elita nedodržuje sliby, porušuje smlouvy, hovoří hezká slova o míru a přátelství, ale vráží dýky do zad. Nezná rovnováhu mezi slovem a činem. Má jen jedno heslo: Podmanit nebo zničit!
Civilizace se ale může rozvíjet jen na principu stability, respektu a velkorysosti. Tyto zásady mají univerzální platnost v minulosti, současnosti a budou mít i v budoucnosti – a to bez ohledu na stupeň technického vývoje jednotlivé civilizace.
Nejjednodušším činem, který odlišuje člověka od zvířat, není to, že člověk (jako zvířata) používá nástroje, ale že pouze člověk se zabývá jejich zdokonalováním.
Práce je výroba, ale to umí i robot, avšak člověk jako jednotlivec se vyznačuje tvůrčí činností, která otevírá nové možnosti pro lidstvo jako celek. Čím lidé trpí nejčastěji? Tím, že akty kreativity nenacházejí uplatnění. Pokud ale kreativita přestane být ve společnosti respektována a bude jí nadřazena umělá inteligence, je taková lidská společnost odsouzena k zániku.
Sociálně-přírodní svět kolem nás je možné nejen adekvátně vysvětlovat, ale také cíleně měnit, navrhovat jeho vývoj, aniž bychom porušovali základní přírodní zákony. Naopak je důležité je využívat. Skutečně lidská společnost se musí vyvíjet v systému příroda –– společnost – člověk.
V každém systému – ať už je to chemická, fyzikální nebo sociální a politická, tedy lidská oblast, pokud je porušena rovnováha, dojde ke zhroucení sytému. Z toho je při řízení společnosti nutné vycházet! Jinými slovy – rozvoj jakékoliv stabilní lidské civilizace musí být fakticky založen na přírodních zákonech a na rovnováze, jinak se dříve či později zhroutí. A předpokladem vysoce kvalitního civilizačního rozvoje jakékoliv společnosti je pouze to, že v něm vládne lidskost.
Vladimíra Vítová, předsedkyně ČSMF Praha 18. 3. 2025
