Co je Karpatská osmička C8 a jak souvisí s B9 a V4?

Karpatská osmička C8 je nově vzniklý makroregion EU, kam patří osm zemí: Ukrajina, Rumunsko, Srbsko, Polsko, Rakousko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika.

Země budou spolupracovat v rámci bezpečnosti, energetiky, logistiky, přeshraničních projektů, obchodu a dopravních tras.

První summit C8 se konal v největším ukrajinském lyžařském středisku v Bukovelu ve dnech 18. a 19. září 2026. Měl dvě části – politickou a ekonomickou. Politické se zúčastnil polský premiér, ukrajinský prezident, rumunský prezident, srbský prezident a rakouská předsedkyně Spolkové rady. Za Slovensko měl původně přijet R. Fico, který však účast na poslední chvíli zrušil kvůli nemoci a delegaci vedl státní tajemník ministerstva zahraničí. Český premiér A. Babiš pozvání nevyužil a ČR zastupoval 1. místopředseda Senátu J. Drahoš. Zástupce Maďarska reprezentoval nižší politickou delegaci a připojil se až k ekonomické části, které se mimochodem za ČR zúčastnili představitelé CzechInvestu a Česko-ukrajinské obchodní komory.

Podle Reuters bylo podepsáno přes 50 dohod v hodnotě přes 1 miliardu eur. Také bylo představeno 95 společných investičních projektů v celkové hodnotě přibližně 40 miliard eur.

Ekonomický projekt C8 navazuje na vojenský projekt B9 (Bukurešťskou devítku) a na politickou platformu V4. Jde o tři formáty spolupráce zemí části střední, jižní a východní Evropy, které se vzájemně překrývají, ale mají odlišný účel. Všechny tři projekty vznikly v rámci EU a NATO a ve všech třech figuruje ČR, SR, Polsko a částečně i Maďarsko. Nově vzniklá C8 spojuje: EU + NATO + Ukrajinu + neutrální Rakousko + Srbsko. To je něco, co B9 ani V4 nedokážou.

Zopakujme si fakta:

• Karpatská osmička (C8) vznikla v roce 2026. Patří sem ČR, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina
• Bukurešťská devítka (B9) – tedy východní křídlo NATO – vznikla v roce 2015. Patří sem Bulharsko, ČR, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko. Ukrajina sice není členem, ale účastní se jako partner. Posledního setkání v květnu 2026 se účastnily i státy severní Evropy, generální tajemník NATO a V. Zelenský. Řešily se finance a podpora Ukrajiny. Účastníci přijali společné prohlášení, ale Maďarsko se k jeho textu nepřipojilo.
• V4 vznikla roku 1991 v maďarském městě Visegrád. Tehdy ještě nešlo o „V4“ v dnešním smyslu, ale o Visegrádskou trojku: Československo, Polsko a Maďarsko. Hlavním účelem tehdy bylo a dnes stále je co nejhlubší začlenění do euroatlantických struktur.

Ze všeho vyplývá, že vojensky a ekonomicky se tato část Evropy stává hlavní strukturou EU. A hlavním strategickým cílem Západu je skrze tuto strukturu zabránit tomu, aby ruské vítězství vedlo k ovládnutí Ukrajiny.

Právě probíhá příprava zahraničních investic do ukrajinské energetiky, infrastruktury, těžby a státních podniků. Ukrajinský fond státního majetku například otevřeně nabízí zahraničním investorům velké privatizační příležitosti. Současně vznikly konkrétní mechanismy, které dávají zahraničnímu kapitálu přístup k ukrajinské ekonomice. Jedná se o americko-ukrajinský fond, evropské investiční fondy a pojištění politického rizika pro soukromé investory.

Západ všemi těmito komplexními kroky – V4, B9, C8 – chce udržet Ukrajinu mimo ruskou kontrolu, zachovat její západní orientaci a současně vytvořit právní, finanční a bezpečnostní podmínky, aby západní kapitál mohl dlouhodobě vlastnit strategické zdroje. Západ plánuje Ukrajinu „rozparcelovat“ do soukromých rukou pod kuratelou států nezápadní části Evropy, aby si sám takříkajíc nešpinil ruce.

Majetkové nároky zahraničních investorů po válce totiž vytvoří významný politický faktor. Pokud investor získá licenci, podíl nebo dlouhodobou koncesi a následně o toto své aktivum přijde v důsledku ruského vítězství, bude mít ekonomický důvod požadovat ochranu svých práv, náhradu škody nebo mezinárodní arbitráž. Právě proto se už dnes řeší pojištění politického a válečného rizika.

Vladimíra Vítová

Návazná analýza zde: Z EU se stává vojensko-politická aliance!